Zacvič si se mnou
Jak správně dýchat
S nádechem rozšiřuj pas a dolní části hrudníku do šířky – žebra jdou směrem od sebe. S výdechem jdou žebra směrem k sobě. Vydechni a vytlač
všechen vzduch směrem dolů, do beder a spodní části břicha.
Při nádechu nevyklenuj břicho ani žebra směrem nahoru.
Cvik si zopakuj 12×.
Most
S výdechem stáhni břišní a hýžďové svaly, pomalu zvedej pánev a záda obratel po obratli nahoru – nejprve zadek, potom bedra, hrudní obratle až po lopatky. Nahoře se zastav, vydrž 5 až 10 sekund a ještě víc stáhni břišní a hýžďové svaly. Pravidelně dýchej!
Cvik si dej 8–10×.
Žabák
Pokrč koleno na stejnou stranu, na kterou máš otočenou hlavu. S výdechem posouvej pokrčenou nohu, kam až zvládneš. Pokud už to dál nejde, chytni si koleno a s výdechem ho lehce přitáhni výš. Vydrž 20 sekund a prodýchej.
Cvik opakuj 1–3× na každou stranu.
Úklony v sedu na patách
S výdechem pomalu suň trup, paže a hlavu po podložce směrem k chodidlům do pocitu tahu svalů na protilehlé straně beder. Vydrž 10–15 sekund, prodýchej a soustřeď se na tah svalů v bedrech.
Cvik si zopakuj 3× na každou stranu.
Kočičí hřbet na stoličce
S výdechem páteř obratel po obratli prohýbej směrem vzhůru do vyklenutí, od beder přes hrudní páteř až po krční páteř nakonec. Vydrž 10–15 sekund, prodýchej a soustřeď se na tah svalů v bedrech.
Cvik opakuj 3–5×.
Sed do klenutého předklonu
S výdechem se klenutě, obratel po obratli, předkláněj a na závěr se přitáhni za kotníky a ještě více se vyhrb v bedrech. Vydrž 10–15 sekund, prodýchej a soustřeď se na tah svalů v bedrech.
Cvik si dej 3×.
Otestuj si bolavá záda
O bolesti zad
Snad každý z nás se někdy setkal s bolestí zad. Dokáže pořádně znepříjemnit život, ať už za ni může cokoli. Na vině může být úraz, nezdravý způsob života, stres, genetická predispozice nebo také zánět. Každý pátý z nás trpí dlouhodobou bolestí zad v oblasti bederní páteře, tedy bolestí, která trvá déle než 3 měsíce.1 Důležité je zjistit, co je příčinou této bolesti – jestli jde o zánět, nebo o bolest mechanického původu.
Zánětlivé onemocnění zad
U 3 % dospělých za dlouhodobou bolest v dolní části páteře může zánět.2 Tady je nejdůležitější dostat se k lékaři co nejdřív. Pokud se totiž zánětlivé onemocnění neléčí, může dojít k nevratným změnám na páteři a tvoje celková pohyblivost se sníží.
Naopak při správné a včasné diagnóze, dobré životosprávě, vhodně zvolené léčbě a dennímu pohybu můžeš vést i s tímto onemocněním normální život.
Jak poznáš zánětlivou bolest zad?
Koho zánětlivé onemocnění zad postihuje nejvíc?
Bolest zad mechanického původu
Jde o nejčastější typ bolesti zad. Může být způsobená špatným držením těla, sedavým způsobem života, úrazem, námahou anebo prostě stářím. I u tohoto typu bolesti je důležité navštívit lékaře, jedině ten určí správnou diagnózu.
Jak poznáš bolest mechanického původu?
Koho mechanická bolest zad postihuje nejvíc?
Jak se léčit
Pokud tě trápí dlouhodobá bolest zad, návštěvu lékaře neodkládej. Čím dříve ti zjistí příčinu bolesti, tím lépe a účinněji s ní můžeš bojovat.
K jakému doktorovi máš zajít?
Pokud si nejsi jistý, co může za tvou bolest zad, navštiv svého praktického lékaře, který ti záda vyšetří, posoudí příznaky a pokud bude třeba, odešle tě k revmatologovi nebo dalším specialistům.
Pokud ti v testu vyšlo, že tvá bolest zad může být zánětlivého původu, revmatolog je specialista, který ti kromě zánětlivého onemocnění zad vyšetří i další autoimunitní nemoci, případně onemocnění kloubů, kostí a svalů. Na základě toho ti stanoví správnou diagnózu a zvolí odpovídající léčbu.
Pokud ti v testu vyšlo, že tvoje bolest zad pravděpodobně není způsobená zánětem, její příčina bude spíše mechanického původu. Zajdi proto raději za neurologem nebo ortopedem. Vyšetří tě, zjistí, jestli ti bolest z postižené oblasti vystřeluje, nebo se spíše postupně šíří, a navrhne ti doplňující vyšetření. Na základě výsledků ti stanoví správnou diagnózu a zvolí odpovídající léčbu.
Pokud ti v testu vyšlo, že tvoje bolest zad pravděpodobně není způsobená zánětem, její příčina bude spíše mechanického původu. Zajdi proto raději za neurologem nebo ortopedem. Vyšetří tě, zjistí, jestli ti bolest z postižené oblasti vystřeluje, nebo se spíše postupně šíří, a navrhne ti doplňující vyšetření. Na základě výsledků ti stanoví správnou diagnózu a zvolí odpovídající léčbu.
Vyšetří kompletně tvůj pohybový aparát, posoudí držení těla, svalovou rovnováhu a doporučí vhodný typ cvičení a rehabilitační program. Pokud je třeba, pošle tě na doplňující vyšetření (rentgen či ultrazvuk, CT, laboratorní testy a jiné).
Co ti pomůže?
Podle toho, jak jsi na tom, ti lékař stanoví nejvhodnější léčbu:3
Pohyb má pozitivní vliv na bolest a ztuhlá záda. Revmatolog, ortoped nebo rehabilitační lékař ti navrhnou cvičební plán, který posílí tvoje zádové svaly.
Doporučují se při některých onemocněních zad, odblokují klouby a uvolní svaly.
Přistupuje se k ní až v případě, když léčba u pacienta nezabírá nebo když trpí vrozenou vývojovou vadou páteře. Vždy je třeba zvážit přínosy a rizika operace.
Nesteroidní antirevmatika – základní léky při zánětlivém onemocnění páteře. Zmírňují zánět, potlačují otok a bolest. Při dlouhodobém užívání však mohou mít nežádoucí účinky.
Chorobu modifikující protizánětlivé léky (DMARDs) – neměly by se při zánětlivém onemocnění páteře používat pro jejich nedostatečně prokázanou účinnost a možné nežádoucí účinky na celý organismus.
Glukokortikoidy – u zánětlivých revmatických onemocnění zad se podávají jen zřídka. Aplikují se především lokálně do kloubu pro zmírnění zánětu.
Biologická léčba – moderní typ léčby, která působí přímo proti látkám způsobujícím zánět v těle. Zmírní příznaky a průběh onemocnění a může zpomalit nebo úplně zastavit jeho další rozvoj. I když se jedná o účinný typ léčby, někdy se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky. Proto se podává pouze ve specializovaných centrech.